Stuhleck se City Ski, aneb moje první setkání s Alpami

Na snowboardu jsem se naučil už pěkných pár let zpátky, ale nikdy jsem tomu ježdění moc nedal. Ani jsem na horách nestrávil moc času. Moje zážitky ze sjezdovky se v zásadě omezovaly na sbírání sebe sama ze země, vytřepávání sněhu z bundy a protahování pokroucených a potlučených končetin a tak podobně:).

Letos se to ale nějak zlomilo - vyrazili jsme s Marťou na pár dní do Vrbna pod Pradědem a vážně jsem si to užil. V podstatě bez zranění, beze strachu při pohledu dolů ze sjezdovky a dokonce jsem si na tom prkýnku nepřipadal ani jako úplná lama. Nebýt všudypřítomné mlhy, bylo to skoro perfektní. Protože to bylo tak super, rozhodli jsme se vyrazit na hory ještě jednou. Já v Alpách nikdy nebyl a moc jsem chtěl zjistit, jestli to stojí za to. Narazili jsme u piva na CitySki.cz a jejich jednodenní lyžovačky pro měšťáky a zaujal nás Stuhleck.

Za 1 500 Kč cesta a skipas, ráno tam, večer zpátky, no nekupte to! Takže se Tomáš zaúkoloval, že bude hlídat termíny a když to přišlo, poslali jsme rezervaci, přečetli si vtipný potvrzovací mail a nemohli se dočkat. Systém je to jednoduchý - předem se nic neplatí, všechno až před nástupem do autobusu - 1 500 Kč + 2 € záloha na skipas, který jsme dostali hned při nástupu, takže žádné zbytečné zdržování po příjezdu.

Fascinující na cestě tam bylo, že s tím, jak jsme stoupali, vůbec nepřibývalo sněhu;). Pak jsme projeli tunelem a...pořád nic. Jenže potom jsme koukli vlevo a on tam kopec, zasněžený, vysoký, s lanovkou..aháá. Tak tohle jsou ty Alpy. Takže nasedneme na čtyřsedačkovou lanovku, jedeme do kopce, a pak z kopce, a pak hodně do kopce, vystoupíme, sjedeme pár metrů a jedeme zase do kopce. Nahoře zjistíme, že jsme sice na hoře, ale ne ještě úplně nahoře. Takže dolů, držet se vlevo a hurá na vrchol.

Jezdilo se parádně. Bylo znát, že dole je cca +10 °C, takže sníh na spodní části sjezdovky stál docela za prd, ale nahoře to byla nádhera. Bylo jasno a mně se taky docela vyjasnilo - promiň Vrbno, bylo v tobě pěkně, ale příští rok chci do Alp.

A co ještě říct k samotnému City Ski? Organizace bezproblémová, autobus bez připomínek, řidiči velmi zvláštní s neustálými pokusy o vtipy, což vedlo pouze k našim pochybovačným pohledům ohledně jejich duševního zdraví (nic ve zlém, díky, že jste nás někde nevyklopili, nebo tak). Na zpáteční cestě nám pustili film, ale vzhledem k umístění 2 obrazovek a tomu, že jsme seděli až vzadu "na pětce", jsem nic neviděl - slyšel jsem na druhou stranu moc dobře, což mělo za následek, že jsem se ani cestou nemohl prospat, škoda:).

Každopádně si myslím, že to nebyl náš poslední výlet se City Ski a pravděpodobně jsme se ani naposledy neviděli se Stuhleckem. Ale teď už sbohem zimo a díky za všechny ryby...eh, sjezdy.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *