Moje cesta k Red Hatu

Když jsem chodil na střední, dělal jsem webovky - asi jako (skoro) všichni začínající IT nadšenci. Když jsem se rozhodl, že půjdu na FIT VUT, trochu jsem se děsil, protože, inu, dělal jsem webovky, trochu Pascalu, ale hlavně webovky - v PHP... Na FITu přece frčí v Cčku, Javě, Assembleru a dalších obskurních jazycích, které moje nezkušené IT očko do té doby nespatřilo.

Ok, jdeme dál, dostal jsem se na FIT a zjistil, že Cčko, je docela cool, i když mi zabralo pár projektů, než jsem pochopil pointry. Assembler je maso, ale když v něm jednou napíšete hada (sakra, musím ten kód najít), je to hračka. Javu pořád nesnáším (hej, vy, headhunteři, co mi náhodně píšete, ať jdu dělat Javu do nějaké banky: "Ani za nic!"). No, každopádně, na FITu jsem se naučil trochu programovat, ale musím se přiznat, že když byl týmový projekt, první jsem se hlásil na psaní dokumentace a prezentaci. Pak jsem dobastlil zbytky, do kterých se nikomu nechtělo. Už na FITu mi bylo jasné, že famózní programátor ze mě nikdy nebude a že bych asi chtěl dělat projektového manažera, nebo prostě jen manažera. Jo a celou dobu jsem dělal webovky!

V posledním ročníku jsem už PHPčka měl plné zuby, takže jsem odpověděl na inzerát v novinách, kde hledali programátora. Šel jsem na pohovor, vysvětlil, že o Windowsech vím houby, v C# jsem nikdy nedělal, MSSQL bych se snad radši vyhnul a že moje bakalářka byla neskutečně cool záležitost. Kupodivu mě vzali, takže jsem se v rámci brigády v Anglii pustil do čtení knihy o .NETu a C# (myslím, že jsem přečetl první kapitolu a přestalo mě to bavit). Takže jsem nastoupil do práce, kde jsem dostal na starost mini projektík a pustil jsem se do kódění v jazyce, o které jsem nic nevěděl. Zabralo mi asi měsíc se do toho dostat, ale pak to šlo jako po másle - C# je rozhodně nejlepší jazyk, ve kterém jsem kdy psal.

Byla to parádní práce, firma Elsyst, kde jsem pracoval, se zabývá (mimo jiné) digitalizací dokumentů, a když jsem pro ně pracoval, digitalizovali jsme zrovna Národní knihovnu. Bylo to super. Do chvíle, kdy si někdo vzpomněl, že jsem dělal webovky, takže bych mohl udělat webový informační systém. Jako zelenáč jsem to odkýval, protože mě ani nenapadlo, že bych mohl svému chlebodárci říct ne. Pustil jsem se do toho, udělal prezentaci první verze pro hlavouny z Národní knihovny a Karlovy univerzity a všichni byli nadšení a spokojení. Všichni až na mě...já dělal..webovky..zase.

V té době jeden z mých vysokoškolských spolužáků už skoro rok pracoval v Red Hatu. Vychvaloval to tak moc, že mě to taky začalo lákat. Inu, kouknul jsem na pozice a nechal se doporučit. Můj pohovor probíhal chaoticky, detailně a asi 3 hodiny. Výsledkem bylo, že jsem po státnicích a 14 dnech "volna", které jsem strávil psaním dokumentace k projektům v Elsystu, nastoupil do úplně nejvíc nejlepší firmy, jakou jsem si do té doby dovedl představit.

DSCF4339

No a co, že jsem musel začít jezdit do práce do Brna místo toho, abych se jen 15 minut prošel. No a co, že jsem měl na plný úvazek menší plat, než na poloviční v Elsystu. No a co, že jsem vůbec nevěděl, co tam budu dělat a jestli mi to půjde. Hlavně, že jsem se mohl zbavit těch fujky Windowsů a začít pracovat na Linuxu v Red Hatu!

Pokračování příště...

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *